Valin (Val)
skupina: esenciální aminokyselinychemický vzorec: HO2CCH(NH2)CH(CH3)2
Valin je poslední esenciální aminokyselinou. Byl objeven v roce 1856 rakousko-německým chemikem Freiherrem von Gorup Besanezem ve žlázách s vnitřní sekrecí a o dvacet let později, v roce 1876, jej v proteinech identifikoval francouzský chemik Paul Schützenberger.
Nejdůležitější funkcí valinu je zodpovědnost za růst a obnovu svalové hmoty. Spolu s leucinem a isoleucinem tvoří cca 70 % všech aminokyselin zejména ve svalech. Je využíván jako energetický zdroj jak pro svaly, tak pro další tkáně. Vliv má valin také na funkci nervového systému a regulaci hladiny glukozy v krvi (stejně tak je tomu i v případě dusíku).
Valin je jako doplněk stravy užíván zejména sportovci, oblíbený je také u kulturistů.
Správná funkce valinu je při jeho konzumaci ve formě doplňku stravy vzájemně podmíněna také současným dostatkem leucinu a isoleucinu.
Valin může napomoci v řešení závislostí na drogách či alkoholu (u závislých osob jsou zpravidla zjištěny vážné nedostatky aminokyselin). Příznivě může působit také v případě žlučníkových obtíží či hepatické encefalopatie, což je soubor doprovodných komplikací neuropsychického rázu při selhání jater. Jeho nedostatek může vést k degradaci myelinových vláken, mezi nejčastější důsledky nedostatku valinu patří nemoc javorového sirupu, úzce spojena se společným nedostatkem isoleucinu a leucinu.
Valin jako doplněk stravy je předmětem stále probíhajících studií. Předpokládá se jeho možné využití v léčbě cukrovky, jaterních onemocnění, chorob projevujících se muskulární degenerací či traumatických stavů vzniklých v souvislosti s chirurgickými zákroky či těžkými zraněními jako např. popáleniny.
Potraviny bohaté na valin:
- veškeré mléčné produkty (např. cottage)
- sója
- arašídy
- houby
- maso (drůbež, ryby)
- mořské plody (včetně řas)
- obiloviny
- sezam
- čočka, fazole
- řeřicha
- křen, hrách
- špenát, brokolice
- broskve, fíky, banány, meruňky, avokádo, rozinky, datle, kiwi, brusinky, olivy, pomeranče