Esenciální aminokyseliny jsou ty aminokyseliny, které si naše (živočišné) tělo nedokáže dostatečně syntetizovat. Metabolismus všech aminokyselin je popsán zde, proto se nyní zaměříme na to, co esenciální kyseliny (v obecné rovině) odlišuje od skupiny neesenciálních. Tyto kyseliny a jejich minimální a doporučenou denní dávku přesně stanovil ve třicátých letech dvacátého století americký dietetik, dr. Wiliam Cumming Rose (Amino Acid Requirements of Man, 1949). Tabulka níže přibližuje základní výstupy z Rosovy studie.
| Aminokyseliny (g/den) | Minimální množství | Doporučené množství |
|---|---|---|
| Isoleucin | 0,7 | 1,4 |
| Leucin | 1,1 | 2,2 |
| Lysin | 0,8 | 1,6 |
| Methionin | 0,11 | 0,22 |
| Fenylalanin | 0,28 | 0,56 |
| Threonin | 0,5 | 1 |
| Tryptofan | 0,25 | 0,5 |
| Valin | 0,8 | 1,6 |
Z aminokyselin, potažmo bílkovin, sestává pětina našeho těla. Největší podíl mají proteiny na stavbě svalů, kostí, kůže a jejích derivátů. Nedostatek nutných aminokyselin (a to i v případě, že se jedná pouze o deficit jedné z nich) se projevujev lehčím případě lámavostí vlasů a nehtů, nedostatečným svalovým růstem.
V těžších případech, jedná-li se (v případě neesenciálních kyselin) např. o poruchu metabolismu glycinu a kyseliny glutamové či asparagové, které patří mezi neurotransmitery (tedy chemické látky, které jsou vylučovány nervovými buňkami a napomáhají přenosu nervových signálů/vzruchů), dochází k rozvoji geneticky dané degenerace mozkových buněk.
Z výše popsaných symptomů lze vyvodit, že přestože je nutné zajistit organismu dostatečné množství esenciálních aminokyselin, ztráta schopnosti živočichů tento typ látek syntetizovat napovídá, že důležitost jejich výskytu v organismu nemá stejnou váhu jako nutná přítomnost kyselin neesenciálních.
Výskyt esenciálních aminokyselin
Stravou nejbohatší na esenciální aminokyseliny je masitá a mléčná. V případě vegetariánství či veganství je tedy žádoucí pečlivě vyvážená strava, bohatá zejména na luštěniny a obiloviny. Fyzik Bill W. Tillery v knize Integrated science zdůrazňuje, že např. přílohy jako mexická kukuřice, sója či japonská rýže patří mezi potraviny, jejichž konzumací lze dostatečně nahradit přísun esenciálních aminokyselin.
Zákony metabolismu proteinů
Rubnerův zákon limitní aminokyseliny definuje závislost mezi aminokyselinou, která je v organismu zasoupena nejméně, a všemi ostatními. K protesyntéze, stavbě bílkovin, je využito jen takové množství všech aminokyselin, jaké odpovídá míře výskytu nejméně zastoupené aminokyseliny.
Wolfův zákon nadbytku esenciálních aminokyselin popisuje rizikový moment, v němž je jakákoli z aminokyselin přijímána v nadměrném množství a destruktivně působí vůči metabolismu aminokyselin ostatních.
Kde (v rostlinných produktech) lze esenciální aminokyseliny nalézt a co způsobí porucha jejich metabolismu
| Aminokyselina | Potraviny s obsahem AMK | Rozvoj deficitu či absence |
|---|---|---|
| Isoleucin | řasy, kiwi, sezam, špenát | nemoc javorového sirupu |
| Leucin | avokádo, fíky, hrušky | isovalerická acidémie |
| Lysin | petržel, pšenice, amarant | glutarová acidurie I.typu |
| Methionin | rýže, broskve, olivy, meruňky | homocystinurie |
| Fenylalanin | tuřín, kapusta, slunečnice | fenylketonurie |
| Threonin | sezam, banán, dýně, vojtěška | nedostatek vitamínu B12 |
| Tryptofan | guava, asparagus, chilli papričky, ředkvičky | glutarová acidurie I. typu |
| Valin | houby, pomeranče, borůvky | Samostatně velmi vzácně (degradace myelinu), jako nemoc javorového sirupu častěji |
Léčba esenciálními aminokyselinami
Podle dr. Davida Gerstena, kalifornského psychiatra zabývajícího se holistickou medicínou, lze aminokyselinovou léčbou docílit regulace či léčby nejrůznější škály onemocnění. Začátky jeho výzkumu sahají do roku 1982, kdy sledoval vliv obou skupin aminokyselin na depresi a úzkost, později (1984) také na chronický únavový syndrom.
Z článku o aminokyselinách (zde) již víme, že se jejich specifita liší – vyústěním metabolismu jedné je nárůst svalové tkáně, vyústěním metabolismu druhé vliv na funkci tělních soustav.
V dalších sekcích se budeme věnovat každé ze třiadvaceti proteinogenních aminokyselin individuálně, uveďme si proto pouze stručně některá ze zjištění dr.Gerstena:
- Isoleucin, leucin a valin minimalizují svalovou slabost.
- Lysin má pozitivní vliv na hladinu cholesterolu.
- Methionin reguluje hladinu histaminu v krvi, je proto významným činitelem v léčbě alergií.
- Tryptofan se ukázal účinný v léčbě depresí a nespavosti. V kombinaci s karbohydráty (sacharidy) příznivě působí (podle jiných nezávislých studií) na úzkost či sociální fobii.