Serin je devátou neesenciální aminokyselinou, k jejímuž vzniku slouží glycin. V roce 1865 byl zásluhou německého chemika Emila Cramera poprvé izolován z bílkoviny, která je součástí hedvábí. Pro vysoké zastoupení v onom proteinu byla nově nalezená aminokyselina pojmenována s odkazem na latinský název hedvábí – sericum. V roce 1902 byla přesně popsána chemická struktura serinu. Na začátku dvacátého století němečtí chemici Emil Fischer a Hermann Leuchs poprvé serin syntetizovali.

Mezi hlavní funkce serinu patří jeho činnost nutná pro správné fungování centrálního nervového systému. Je obsažen v myelinu, bílkovině, která tvoří ochranný obal nervových vláken a umožňuje přenos  nervových signálů. V případě nedostatku serinu dochází k degradaci onoho ochranného obalu, potažmo schopnosti přenosu signálů, či k jeho úplné ztrátě.

Serin participuje na stavbě fosfolipidů, látek, které jsou nezbytné ke tvorbě buněk. Podporuje také funkci DNA a RNA.

Serin příznivě působí na imunitní systém, podílí se na tvorbě protilátek a je nezbytný také pro syntézu tryptofanu, další z aminokyselin. Tryptofan umožňuje sekreci serotoninu, hormonu, který má přímý vliv na regulaci nálady a emoční stability. Osoby s nedostatkem tryptofanu (nebo) serotoninu trpí úzkostnými stavy, depresemi.

K syntéze serinu v těle je nezbytná přítomnost vitaminu B (B3, 56) a kyseliny listové.

Potraviny bohaté na serin

Serin je obsažen v sóje, mléčných výrobcích, masu, v hojné míře také v ořeších. Přesto je oproti ostatním aminokyselinám poměrně těžké serin z potravin získat.
Serin je také používán při výrobě kosmetických hydratačních přípravků.

Porucha vznikající nedostatkem serinu je velmi vzácná. Proto, pokud se objeví, často jsou její symptomy nejprve mylně považovány za příznaky poruch CNS - psychomotorická retardace, záchvaty.  Potvrdit diagnozu lze nízkou hladinou serinu a glycinu v mozkomíšní tekutině.