Valin je poslední esenciální aminokyselinou. Byl objeven v roce 1856 rakousko-německým chemikem Freiherrem von Gorup Besanezem ve žlázách s vnitřní sekrecí a o dvacet let později, v roce 1876, jej v proteinech identifikoval francouzský chemik Paul Schützenberger.

Nejdůležitější funkcí valinu je zodpovědnost za růst a obnovu svalové hmoty. Spolu s leucinem a isoleucinem tvoří cca 70 % všech aminokyselin zejména ve svalech. Je využíván jako energetický zdroj jak pro svaly, tak pro další tkáně. Vliv má valin také na funkci nervového systému a regulaci hladiny glukozy v krvi (stejně tak je tomu i v případě dusíku).

Valin je jako doplněk stravy užíván zejména sportovci, oblíbený je také u kulturistů.

Správná funkce valinu je při jeho konzumaci ve formě doplňku stravy vzájemně podmíněna také současným dostatkem leucinu a isoleucinu.

Valin může napomoci v řešení závislostí na drogách či alkoholu (u závislých osob jsou zpravidla zjištěny vážné nedostatky aminokyselin). Příznivě může působit také v případě žlučníkových obtíží či hepatické encefalopatie, což je soubor doprovodných komplikací neuropsychického rázu při selhání jater. Jeho nedostatek může vést k degradaci myelinových vláken, mezi nejčastější důsledky nedostatku valinu patří nemoc javorového sirupu, úzce spojena se společným nedostatkem isoleucinu a leucinu.

Valin jako doplněk stravy je předmětem stále probíhajících studií.  Předpokládá se jeho možné využití v léčbě cukrovky, jaterních onemocnění, chorob projevujících se muskulární degenerací či traumatických stavů vzniklých v souvislosti s chirurgickými zákroky či těžkými zraněními jako např. popáleniny.

Potraviny bohaté na valin:

• veškeré mléčné produkty (např. cottage)
• sója
• arašídy
• houby
• maso (drůbež, ryby)
• mořské plody (včetně řas)
• obiloviny
• sezam
• čočka, fazole
• řeřicha
• křen, hrách
• špenát, brokolice
• broskve, fíky, banány, meruňky, avokádo, rozinky, datle, kiwi, brusinky, olivy, pomeranče