Alanin je první z neesenciálních aminokyselin, známá také jako l-alanin. Její funkce je nezastupitelná zejména pro činnost v metabolismu glukózy – napomáhá jejímu využití a přeměně v energii a podílí se na procesu detoxikace v játrech. Tělo vyrábí alanin určením přítomnosti jakékoli nadbytečné kyseliny v tkáních nebo buňkách. Ta je buďto (krom leucinu a lysinu) využita při tvorbě glukózy, nebo degradována - v játrech přeměněna v tzv.pyruvát (kyselinu pyrohroznovou) a opět v alanin, přičemž je odsud odváděno přebytečné množství dusíku a jiných toxinů.

Maso bohaté na alanin

• rybí (cca 2,6 g ve 100 g)
• hovězí (3,9 g ve 100 g)
• koroptví (drůbeží) (2,2 g ve 100g)

Alanin je nicméně pro svou chemickou povahu velmi snadno odplavitelný, proto by potraviny bohaté na alanin neměly být příliš dlouho vařeny nebo máčeny.

Potraviny rostlinného aj. původu bohaté na alanin (uvedené obsahy jsou orientační)

• avokádo, droždí, pšenice (1,8 g ve 100g)
• petržel (1,5 g ve 100g)
• sušené (bílé) houby (1,9 g ve 100g)
• slunečnicová semínka (1,8 g ve 100g)
• mořské řasy (4,515 g ve 100 g)
• pažitka (0,957 g ve 100g)
• syrová kukuřice (0,295 g ve 100 g).

Alanin jako doplněk stravy

Za normálních okolností není třeba alanin výrazněji dodávat (jedná se, jak už víme, o neesenciální aminokyselinu), v případě poruchy jeho metabolismu je jeho dodatečný přísun nezbytný.
To se týká diabetiků, osob s některými onemocněními jater či pacientů s chronickým únavovým syndromem nebo také Epstein-Barrovou chorobou, na něž může příznivě působit minimalizací pocitu únavy. Je však nutné konzultovat tuto možnost s lékařem – náhlé nadměrné dávky dusíku, jímž je (krom jiného) alanin tvořen, mohou způsobit jaterní a ledvinové obtíže.