Cystein je čtvrtou neesenciální aminokyselinou. Pokud je užíván dodatečně, pak ve formě L-acetyl N-cysteinu (NAC), který v těle podléhá přeměně na cystein a glutathion (silný antioxidant) , což je tripeptid, jehož složkami jsou cystein, glycin a kyselina glutamová.

Z jeho antioxidantních složek vyplývají i jeho funkce – působení proti volným radikálům, toxinům nikotinu a tabáku a jako detoxikace od otravy těžkými kovy. Může být užíván jako doplněk stravy v případě výskytu vedlejších účinků chemoterapie.
Podporuje imunitní systém i růst kožních derivátů.

Cystein je tvořen z jiné aminokyseliny, esenciálního methioninu. Jeho nadbytek může proto být velmi kritický. Někdy je vzhledem ke způsobu vzniku cystein označován za semiesenciální aminokyselinu.

Potraviny bohaté na cystein

• sója, vepřové, kuřecí (220 – 240mg ve 100 g)
• syrový losos (219 mg ve 100g)
• slepičí vejce (272 mg ve 100 g)
• slunečnicová semínka (415 mg ve 100g)
• vlašské ořechy (208 mg ve 100g)

Potravinou s největší koncentrací cysteinu jsou sójové boby ( 655 mg ve 100 g). Cystein patří, stejně jako alanin, k aminokyselinám dobře rozpustným ve vodě, proto by úprava potravin bohatých na cystein neměla trvat příliš dlouho.

Výzkum efektivity cysteinu, vedlejší účinky

V současné době stále probíhají výzkumy možností této aminokyseliny. Ukázalo se, že hladina cysteinu v krvi byla nižší u jedinců postižených HIV – nedostatek cysteinu vede k oslabení imunitního systému. Proto může být, jako doplněk stravy, používán k léčbě alergií nebo lupénky. Jeho účinnost se ukázala také v léčbě respiračních onemocnění jako tuberkulóza, bronchitida, rozedma.

Rizikové může být užívání cysteinu v případě diabetiků, protože mezi jeho fukce patří i deaktivace inzulinu v případě jeho nadměrného výskytu v organismu. Vzácně se objevuje cystinurie, genetická choroba, v jejímž případě jsou z cystinu vytvářeny ledvinové kameny.