Prolin je osmou neesenciální aminokyselinou. Nalezen byl poprvé jako jedna ze složek caseinu v roce 1901 Hermannem Emilem Fischerem, německým chemikem, jenž se pro svou objevnou činnost v oboru stal v roce 1902 laureátem Nobelovy ceny. Vzniká v játrech z jiné z neesenciálních aminokyselin, z kyseliny glutamové.

Z chemického hlediska je mezi ostatními aminokyselinami výjimečný, protože obsahuje sekundární aminoskupinu –NH. Někdy je proto označován také jako α-iminokyselina. Spolu s glycinem je jedinou aminokyselinou, která svou strukturou neodpovídá dispozicím Ramachandranova diagramu (ten platí pro všechny ostatní aminokyseliny a zobrazuje všechny možné kombinace úhlů v peptidovém řezězci).

Prolin spolu s vitaminem C hraje klíčovou roli v syntéze kolagenu. Ten nalezneme v mnoha strukturách – v pojivové tkáni, ve svalovině, šlachách, kloubech, v kůži, na níž působí „omlazujícím“ efektem.  V kolagenu se prolin vyskytuje ve formě derivátu, hydroxyl-prolinu. Uplatňuje se při mnoha regeneračních procesech, např. v případě natržení vazů, hojení ran.

Je jednou ze složek hladké svaloviny, která je obsažena ve stěně cév. Podporuje jejich pružnost, snižuje krevní tlak. Může být využit k léčbě atherosklerózy. Snižuje riziko srdečních chorob a napomáhá zotavení po mrtvici či infarktu. Jako doplněk stravy lze prolin užívat pro prevenci ztráty svalové hmoty či osteoartrozy, námaze měkkých tkání nebo při chronických bolestech zad.

Porucha metabolismu prolinu, dědičná a velmi vzácná hyperprolinémie, popisuje stav zvýšeného množství prolinu v krvi. Ten se patřičně nerozkládá a jeho hladina je při prvním typu třikrát až pětkrát vyšší, v případě typu druhého až patnáctkrát vyšší než je běžné. Mezi její symptomy patří záchvaty a poruchy intelektu.

Potraviny s vysokým obsahem prolinu

• kvasnice včelí med
• špalda
• ječmen
• proso
• vepřové a hovězí maso
• zelí
• bambusové výhonky
• mořské řasy
• potočnice lékařská
• asparagus
• houby
• špená
• brokolice
• křen