Kyselina glutamová je pátou neesenciální aminokyselinou. Chemicky je velmi podobná další neesenciální aminokyselině, glutaminu, k jehož vzniku slouží.  Objevil ji, a poprvé popsal, německý chemik, Karl Heinrich Leopold Ritthausen, v roce 1866.
V roce 1908 dospěl japonský vědec Kikunae Ikeda k dalšímu pozoruhodnému objevu – přítomnosti kyseliny glutamové v kombu (Laminaria japonica), japonské mořské řase, které byly roky předtím, a  jsou i dnes využívány ke zvýraznění chuti.  Během druhé světové války zjistili Američané vynikající chuť stravy japonských vojáků, a do této doby spadají začátky úlohy kyseliny glutamové v potravinářském průmyslu (ve formě glutamanu sodného).

Nicméně může její užívání v této formě mít vedlejší účinky – její markantní nadbytek může přispívat např. k rozvoji epilepsie, Alzheimera či amyotrofické laterální sklerózy . (Doporučujeme výzkum dr. Adrienne Samuels, Illinois.)
Je to nejvýrazněji zastoupená aminokyselina – zaujímá cca 60 % volných aminokyselin v těle – nachází se v krevní plazmě, svalovině, míšní a mozkové hmotě, kde plní  funkci prekurzoru GABA neurotransmiteru, kyseliny gama-aminomáselné (ta je výstupem metabolismu kyseliny glutamové a specifické (aktivní)  formy vitaminu B6. Je jedinou aminokyselinou, která je metabolizována v mozku.

Kyselina glutamová je, podobně jako další aminokyseliny, využívána k léčbě nejrůznějších stupňů degradace mozkové tkáně – parkinsonismu, schizofrenie, mentální retardace, ale také svalové dystrofie či alkoholismu (klinicky je jako jeho léčba běžně využívána).

Její metabolit, GABA, může být využit k léčbě epilepsie či úzkosti. Navozuje relaxaci, což odkazuje na jednu z funkcí této aminokyseliny – reguluje svalový tonus a výstupem poruchy její syntézy je spastická diplegie (paréza).  

Potraviny pohaté na kyselinu glutamovou

Její zdroje jsou velmi podobné zdrojům ostatních aminokyselin. Nalezneme ji v proteinově bohaté stravě – v mléčných výrobcích (a sýru, např.parmezánu), vejcích, rybím masu, drůbežím masu, zejména kuřecím, v sójových bobech (podle výzkumu the University of Caliifornia San Diego) je tou v sóje nejobsaženější aminokyselinou – na 100 gramů sóji jí připadá cca 17 gramů.