Kyselina asparagová (Asp)
skupina: neesenciální aminokyselinychemický vzorec: HOOC-CH2CHNH2-COOH
Kyselina asparagová je třetí z neesenciálních aminokyselin. Podobně jako u asparaginu, patří mezi její hlavní funkce vliv na činnost nervové soustavy (je jedním z neurotransmiterů) a podíl na činnosti metabolismu jater. Z kyseliny asparagové vznikají některé z dalších aminokyselin – asparagin, lysin, arginin, isoleucin, threonin, methionin, a mnoho nukleotidů. Podporuje činnost imunitního systému a tvorbu imunoglobulinů, rovněž i odvod toxinů z organismu. Zcela zásadní roli hraje kyselina asparagová také v tvorbě energie – podílí se na přenosu molekul NADH (který je využit k tvorbě pohotovostní energie ATP) na mitochondrie či jiná pro produkci energie důležitá místa. Podobně slouží k zásobování DNA a RNA minerály.
Potraviny bohaté na kyselinu asparagovou
- Drůbež
- hovězí
- zvěřina
- asparagus
- avokádo
- klíčky
- cukrová třtina
- řepa cukrovka
- melasa.
Lze ji nalézt jak v mléčných výrobcích (odstředěné mléko), tak i v doplňcích stravy – buď jako čistou kyselinu asparagovou, nebo např. magnesium (aspartát).
Nedostatek kyseliny asparagové může vzniknout u osob s nízkoproteinovou stravou, celkovou podvýživou, celkovým nedostatkem aminokyselin. Projevuje se depresí, únavou. Je jedním z přípravků užívaných (ve formě tablet) sportovci při výkonech, které představují dlouhodobou zátěž. Zmírňuje únavu, podporuje vytrvalost. Možnost jejího užívání jako doplňku stravy byla evropskými vědci objevena v padesátých a šedesátých letech.Předpokládá se její účinnost v léčbě chronického únavového syndromu.
Nadužívání kyseliny asparagové však může mít vedlejší účinky – ty se projevují podobně jako přebytek jakéhokoli proteinu (AMK) , mohou vyústit v poškození ledvin a jater nebo dokonce v rozvoj dny- pakostnice. I v tomto případě je tedy třeba konzultovat užívání kyseliny asparagové s odborníkem.